Krev a voda

Krev a voda 

občas zavřel jsem se do pokoje 
a chtěl utéct daleko tisíce mil 
aby tam nebyl otec a matka moje 
abych v jiném těle jinde žil 

a časem pak zjistíš, že neutečeš 
i když vyšplháš na střechu světů 
protože jejich krev ti v žilách teče
a i když zrovna nejsou tady, jsou tu 

a časem pak zjistíš, že nelituješ 
a že děkuješ jim za všechno dobré 
a kdyby tu nebyli tak nemiluješ 
a teď tady jsou a nebe je modré 

....


občas jsem na sestru svou křičel 
a vyčetl jí, že bratra chtěl bych mít 
a strašil jí, že přijde zástup příšer 
a nebude už u nás dále žít 

a časem pak zjistíš, že bys nevyměnil 
a vděčný jsi za každou chvíli
a rád jsi, žes ji nevydědil,
a rád jsi, že jste tu pro sebe byli

a časem pak zjistíš, že je to láska 
ten vztah co mezi sourozenci 
vznikne a roste jak sedmikráska 
uprostřed louky po červenci 

...

občas chci se napít z řeky  
a dívám se jak v ní voda teče 
a bude téct dál a navěky

a krev v našich žilách je jako voda v té řece...