Těžký balvan leží mi na hrudi, tváří se jako diamant, přitom je to obyčejná rula
Píská mi v uších, hluk stroje nelze zastavit, přitom si ubližuji sama
Co chce se dostat ven, co nahlodává mé smysly, mou duši, jež se upnula
K vzdušným zámkům, k vybájenému chtění, k iluzi, co přetavila se v drama