Anotace: „Dobrý den, zase jedna z mých prvních básní.“
Prosba z hlubin
Rybičko v hlubokém moři,
jedno přání mám –
jak se dostat z obruče
smutku, který mě svírá?
Jak se naučit létat?
A sama sebe milovat?
Kříž na zádech
se houpe,
duši v kleštích
stále vnímám.
Boj s osudem
zatím prohrávám,
z ran, co jsem nesla,
se pomalu dostávám.
A tebe, živote
prosím:
nastav mi ochrannou náruč.
Technická: nemá tam být živote ? (tento komentář bude brzy téměř automaticky smazán)
01.09.2025 08:59:19 | Ruddy Nook
„Nedala jsem tam otazník schválně, neměla to být otázka, ale spíš myšlenka k zamyšlení.“
01.09.2025 10:50:13 | Červenovlaska
Je to moc pěkné.
Jó osud bývá dosti
řekl bych bez litosti
a za ranou když další dává
já chtěl bych, ať tak nerozdává.
01.09.2025 08:57:00 | Ruddy Nook
..., z ran, co jsem nesla, se pomalu dostávám.
Jak se říká, Pomalu, ale jistě.Držím palečky.:-)
25.08.2025 12:56:45 | Jeněcovevzduchukrásného
WAU, aká silná prosba! Rybička v hlbokom mori, počúvaj! Láska k sebe a lietanie sú na dosah! Zbav sa kríža a klieští! Boj nevzdávaj, uzdravuj sa a ŽIVOT ti nastaví náruč! Verím ti, dokážeš to! SI SILNÁ!
23.08.2025 18:45:45 | IronDodo