STARÁ KYTARA
STARÁ KYTARA
STARÁ KYTARA
Již několik dlouhých let,
kytara má v koutě stojí.
Nikdo na ni nechce hrát,
nevím, proč se jí tak bojí.
Do dlaní jí znovu kladu,
těžkne, jak jí beru do klína.
Stačí brnknout jenom zlehka,
sama mi song zazpívá.
Vzkřísit tóny není lehké,
prsty bloudí, akord střídám.
Kytara zní stále lépe,
na staré hity vzpomínám.
Kytara má duši, dech a tělo,
jako by se znovu zrodila.
Stačí vyměnit staré struny,
a zní zas jako by omládla.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Přečetl jsem si několik Tvých básní, kromě této taky Slib, Bez psaní, Čekání. Připadá mi, že Tě baví psát, máš celkem zajímavý témata, někde střídavý rým, někde obkročný.
Myslím, že se potřebuješ vypsat. Podle mýho laickýho názoru docela pokulhává zpracování, často dost slabý rýmy a rytmický nedokonalosti. Ale věřím, když se zameříš na ten rytmus a dáš víc pečlivosti rýmům, tak Tě budu rád číst...
23.08.2025 13:05:51 | Koala
Také mám doma kytaru, na kterou jsem už dlouho nehrála. Tvoje verše mě inspirovaly, abych ji vyňala z pouzdra a trochu si zabrnkala. Posílám ST a pozdrav z Prahy. Daniela-danaska.
23.08.2025 10:35:47 | danaska
