Tři hodiny ráno,
otevírám oltář lednice
ne proto, že bych měla hlad,
ale pro tichou zpověď světla
na holá chodidla.
Beru jogurt do dlaní
a luštím jeho složení
jak verše básníků.
Lactobacillus bulgaricus,
Streptococcus thermophilus,
slova, která zní
jako zaklínání
nebo jména souhvězdí.
E330, E412, E440
Kód mého života
jemně schován,
v tom co polykám.
Aniž bych se ptala,
co vlastně jím,
čím se stávám.
Mléko, pasterizované,
homogenizované,
o vitamíny obohacené.
Jako bych četla
svůj vlastní životopis
také jsem prošla procesem
očištění,
sjednocení,
obohacení
který mě dal světu
stravitelnou.
Položím jej zpátky,
a za zavřenými dvířky,
v té tmě mám pocit,
že jsem právě četla
moderní poezii
plnou cizích slov
a skrytých významů,
kterým začínám rozumět
až teď.
Je krásné jak se tvoří poezie a básně...
O všem se dá psáti, jen oči k tomu stačí...
31.08.2025 08:21:44 | Marťas9
Díky moc za překrásný komentář díky :)
A ano o všem se dá psát mám telefon plný fotek s inspirací a jednou za čas zalovím a ... :D
02.09.2025 09:57:28 | mara539
tak tohle je originální jogurtová poezie a já bych se děsně ráda s tebou prošla nákupákem, protože věřím, že i tam by tvá Múza ožila a byla neodolatelná :-))**
25.08.2025 23:52:27 | cappuccinogirl
Díky moc taková projížďka by byla na delší dobu tolik čtení, inspirací :D
27.08.2025 16:12:17 | mara539