Les, který ti odpoví
Zeptej se...
I já umím mluvit...
Jsem jen obyčejný les...
Někdo by řekl, že zde zdechl pes...
Nemám ruce, mám jen větve,
ty jsou vážně velmi křehké...
Kdysi lidé pomáhali,
suché větve pryč dávali.
Malé stromky sadili...
Teď jen berou zdatné stromy,
staví si z nich drahé domy.
Lesy mizí před očima,
malým stromům větší zima.
Šlapou po nich, asi slepí,
možná děti, nebo kmeti.
Ještě něco o mně nevíš,
když se občas v lese zjevíš?
Potřebuji pomoc tvoji,
umřu brzy v tomto hnoji.
Potřebuji tvoji lásku,
sundej druhým z očí pásku.