Řeka vzpomínek

Bylo jí sotva šestnáct let,

když poprvé nevinnost ztratila

Do jejího života přišel muž,

lásku věčnou jí sliboval

Věřila slovům, co jí šeptal,

i jeho slibům, které jí přísahal

Odvedl ji pryč do neznáma,

pak ji najednou opustil

Všechna slova byla utkána ze lží,

pouze na pár hodin vytvořená láska 

Přitom to byl klam,

pak zmizel jak pára nad hrncem 

Teď jiný muž s ní nic sdílí,

možná to s ní upřímně myslí 

V srdci chlad jak kámen cítí,

vzpomínky bolí, jež jí spát nedají 

Dlouho do noci vzhůru leží,

když na minulost myslí 

V hlavě jí tichá slova běží,

jak řeka, co se nikdy nezastaví