Nedokončená

Prosím odpusť mořím minulost 

zpěněním plnou v nocích

z prstenů ušlechtilých

potopenou jak sen 

na stezce soucitu...

 

Prosím okovej ty oře

ve stepích duše

kde svit nedohlédne Zemi

ni v oázách slz na hranicích

zpocených kulatin jara...

 

Prosím oplakej jehličí v tajgách

co stékaje v srdce

vrůstají v labyrint

příběhů o něze v dálkách

a studí na obruči ticha...

 

Naposledy zaslechneš bouři

prosím o stráže co blesk

jak modlitbu pokřiví

do podpalubí tvé 

šarlatové duše...

 

Prosím neprolom tajemství

co sdílíš s duchem léta

kapkami ukryj žal listí

a buď si jistá, že

prosím abys byla

v růži zakletá

navždy...