Jako Hobbit, tam a zpátky.
Na cestě teď stavím svět.
Jednou dlouhý, jindy krátký,
dny splývají řadu let.
Život proudí, nezastaví,
všechno stárne, mění se.
Občas trochu zdraví spraví,
jindy vrhne do krize.
V řece žití, někdy chytí
do svých sítí dobrou věc,
byť je to jen luční kvítí,
to přinese radost přec.
Nebo rovnou nalézt poklad,
přestože trolí stráž má.
Zdolat troly, často bolí,
výhra je zasloužená.
Zdolat řeku, dospět k moři,
zabere to jen pár let,
vše se během chvilky boří,
tak se točím a jdu zpět.
Tentokrát však suchou nohou,
v řece jsem si užil dost.
Ne všichni se vrátit mohou...
já přes řeku stavím most.