Potkal jsem čas
potkal jsem rytce
z té doby vlas
mám v každé misce
je v oplocence mého žití
samosběr děr
do houslí umírá mi
vděk vlčího vytí
boží au pair
boží au pair
transkripce pro druhý pár rukou
v jehlicích kryptomér
jediná před ,
i za výlukou
potkal jsem čas
a pláč.
Slzy mě netíží . . .
páni... já tě vážně obdivuju, navíc mi tvá slova prostě lahodí, díky za ně*
07.09.2025 11:48:18 | Sonador
Úúúú... žasný. Hlavně druhá sloka.
Když čtu tohle dílko, vyvolává to ve mně dojem, že autor už před stvořením tohoto musel sem tam už něco napsat... :)
07.09.2025 09:25:19 | Koala
rozeznělá... máš můj obdiv! ***:-))***
05.09.2025 08:30:09 | Iva Husárková
Ivo, děkuju, přišla jsi a potěšila velice. Muri Muri nechtěl večer domů, protože miluje déšť. Oba tě srdečně zdravíme a máme rádi.
06.09.2025 02:21:44 | Matahaja
pohlazení Muri Murimu... tady taky prší, je příjemné poslouchat déšť... my teda zrovna zvracíme - chlupy a tak, znáš to - mám Tě ráda! *** mňau pro krásný den! :-))***
06.09.2025 02:47:34 | Iva Husárková
oplocenka žití - život je vymezený, jsme smrtelní:-) a samosběr děr - jako by ses zaměřil na prázdná místa - v paměti, třebas?
krásný dílko, kterýmu jsem díky tobě mohla nakouknout pod pokličku - pokrm co chutná, i když každému trochu jinak... já si v něm našla:-)*
04.09.2025 18:54:59 | cappuccinogirl
Capú, život je v civilizaci vázán pravidly a taky s věkem je méně možností . To k té oplocence. A samosběr děr? S přibývajícím věkem má člověk stále prázdnější ruce. Díky za zprávu. Ale není to o pesimismu. A jak píše básník Šerý, kryptomérie jsou stromy dlouhověké.
05.09.2025 02:07:31 | Matahaja
...opravdu vidím, že to, co báseň nabízí, je různých chutí
já nasál a ucítila "svý", a ty když "vařil, byl jsi u svého:-)
děkuji za tvůj nástin, báseň je bohatá...*
05.09.2025 19:44:38 | cappuccinogirl
Capú díky, díky za zájem, tvá radost je mojí. Trable odejdou a díky za to, že to můžeš, živa, vnímat! Zdravím.
06.09.2025 02:29:05 | Matahaja
Rozšířils mě obzor, kde zahlédnu dlouhověké kryptoméry. Dle tvého i tentokrát nezvyklých tónech poetické výřečnosti poezie v vkusně poskládaných tvarech. No co ti Slávku budu povídat? Radost číst si.*
04.09.2025 12:00:24 | šerý
Nazdar Kájo, výřečnost je vždycky podezřelá, více slov, méně sdělení. Vítězství formy nad obsahem. O poetické výřečnost to platí dvojnásob. Nemyslím, že to bylo míněno takto, ale výše zmíněné bylo první, co mě napadlo. Zdravím tě a přeju štěstí a uspokojení.
06.09.2025 02:39:31 | Matahaja
Ahoj příteli, nejsem si zcela jist silou výpovědi. A vkusně poskládaná slova ještě nemusí tvořit báseň. Tak pochybuju, ale netrudí mě to. Sleduji sestupnou tendenci v obraznosti mých textů. Ale zatím na svém staveništi neuklízím. Díky za milou návštěvu.
05.09.2025 02:16:53 | Matahaja