Je čas se schovat do krabice
a minulost si nechat snít.
Tajně si čmárat do lavice,
jak chtěl bych jednou žít.
Zavřít ty staré učebnice
a do nových se ponořit.
Na stole poloprázdné sklenice,
jen dopít je a vyrazit.
Ještě se stavím u lednice,
na cestě hlad bych mohl mít.
Na ní je stará pohlednice,
u ní vzkaz: „Nic tě nezlomí.“
Vyrážím střemhlav do ulice,
už horečku mám cestovní.
Tahle výprava bez stanice,
bude mou cestou poslední.