Snad kraj nad řekou co do dáli plyne, snad kraj, co mládí Ti dal snad přítele na poušti co jak oáza Ti kyne, snad písně, co jako zteplý vánek znějí Tvou duší dál. Máš nebe co večerem hvězdy rozsvítí a s úsvitem je první zhasíná. Máš slunce co ránem na první kvítky zasvítí. Máš obrázek mladické lásky v srdci svém, složen krásnými oblázky září svou čistotou, proč nebýt okouzlen.
Máš stesk i žal co srdce sevře Ti a nepustí Tě chvíli, máš však i sílu co stesk i žal zarmoutí, co dá Ti sílu rozlétnout se dál, když víš, že přítel nezklamal.