Strom, co šeptá jen o půlnoci
Slyším tě,
koruna šeptá do ticha temné noci...
Nedávno odbyla půlnoc...
Výkřiky ptáků vystřídaly kapky deště.
Ještě večer dělal datel poctivou práci...
Nyní déšť poslal spát i hvězdy a měsíc...
Musí napojit žíznivé květiny,
které se chystají k podzimnímu spánku...
Strom bohužel nevypadal, že by záchrannou akci
měl přežít...
Možná proto šeptá, i o půlnoci,
loučí se, klání se všem...
V dálce se ztrácí slůvka...
Sbohem, už přišel můj čas...
Starý strom sklonil své paže,
zřejmě jara nedočká se,
a jak zákon života káže,
mladí vstanou v celé kráse...
11.09.2025 13:32:35 | G.P.