Jednou

Jednou zavřu oči
a zapomenu,
že jsem byla,
duše příliš unavená.

Ráno se neprokáže síla.
Jen mysl bloudí
a navíc nemá.

Jsem téměř prázdná
i slova zatouží být prachem.

Bez svitu slunce
dohoří svět
a jiný půjde na mé místo.
Karty a opar mlhy
nerozpouští krev.

V hlavě budu mít vlčí máky
a v nebi budu kvést.

Tíživé sousto života
ztroskotá v jedné básni
a zakokrhá sbohem naposled.