Jen mlčky naslouchá
a slzy tlačí.
Ticho mezi.
Tři řádky - a já se po jejich přečtení cítím strašně unavená a je mi smutno. Mámě dnes bylo líp a já mohla zase aspoň trochu úsměvu...doktoři říkají - máte mámu na hranici života a smrti, tak co chcete, už to nikdy nebude dobrý - ale tohle jí nemůžu říct, a tak s ní jen jsem a jsem šťastná za každou chvilku, kdy si můžu myslet, že je to lepší a že se možná ten zázrak fakt stane a ona to zase zvládne, tak jako před dvěma lety.
Teď tu brečím, ale děkuju ti za ty slzy, zas trochu tý bolesti vyšlo ze mě ven, dny jsou teď bolavý**
13.09.2025 23:10:18 | cappuccinogirl