Venku prší a píšeme si.
Vzdálený kamarád
s roztroušenou sklerózou.
Lukáš skládá už málo,
bolesti až na dno.
Ozvala se mi též Maruška,
co kvůli uším těžce strádá.
Jen občas slova
a vím, že mě má ráda,
ale volat nelze.
Sluch je složitý,
když nefunguje.
Pak Jirka,co byl na hospitalizaci,
píše do šuplíku
a čeká na lepší asociaci.
Všechny spojilo nás psaní
a miniaturní věty.
Myslím si Jituško, že tady na modrých stránkách je spoustu spřízněných duší...
Tady si chodí všichni odpočinout od běžných starostí...
Pa opatruj se...
17.09.2025 15:54:09 | Marťas9
Milá Mkinko,děkuji,že léčíš obejmutim i slovem.Mám Té velmi rád a vážím si našeho přátelství
15.09.2025 21:18:44 | Akrij8
I poezie dokáže být lékem. Věřím, že se časem najdou způsoby, aby nám byli na přijmu*
14.09.2025 23:42:21 | šerý