MLHA

Na cestě stínu, světlo se rodí,
v srdci je otázka, odpověď nikoli.
Stíny jsou tiché, čas ztrácí dech,
co přinese další, neznámý spěch.

Tam, kde se ticho se stínem střetá,
srdce se ptá, zda cesta je pravá.
Duše tam kráčí a tiše sní,
co míří k mlze, pohltí stín.

Ať mlha se rozpustí, skryté se zjeví,
kéž už naše srdce, nikdy nedělí.
V kroku i pádu, je cesta má,
kéž mi tě světlo, nazpátek dá.

E.S.