Šeří se a chlad přichází.
Den se chýlí ke konci.
Chce žít dýl, však čas mu schází,
střídat chtějí potomci.
Z temnot přišel, v tmě se ztratí.
Doprovázen leskem hvězd.
Každý „ví“, že se zas vrátí,
snad i štěstí bude nést.
Bude lepší, než co končí.
Nové šance přinese.
Tak se večer křepčí, tančí,
ducha prý to povznese.
Oslav smrti Dne, co není.
Co žil jen pro život všech.
Kteří další dny jen plení
a čekají na zádech.
Až jim další Den, co přijde,
snese štěstí do klína…
Tak Den, vždy jak Slunce vyjde
všechno lidstvo proklíná.