Hrdinům sláva!

Героям слава!

Spustošenou zemí se valí šedé mraky 
a den co den dopadají na zraněné domy
a v povzdálí jde slyšet poslední vlaky, 
jež prchají na západ před orky a drony. 

V zemi, kde bolest a hrdost lože sdílí
a spolu drží prapor z cárů potřísněný krví,
nevychází slunce, jen tma dlouhá zde sídlí 
a skřeti z podzemí tu denně radost mrví. 

Mrví radost a znásilňují nevinné, 
jenž svůj osud si jiný chtěli zvolit
a nutí je konat skutky krajní, hrdinné -
"Ukrajino bojuj, nenech se podvolit!"

V zemi, na kterou Bůh zapomněl, 
stejně jako my jsme na ni snad už zapomněli,
hučí a duše trhají denně salvy z děl,
jako tóny bubnů té nejtemnější kapely. 

stojí hrdě na hranici svobodného světa, 
ukrajinský voják se zjizvenou tváří - 
stojí, zůstal, bojuje tam 
a brány lidskosti a světla stráží...