Polibek rezavý žiletky

na rtech chutná kov
hořkej jak nedopitá noc
a rez zpívá
tichou píseň do masa

v koutku úst
se rozpouští čára rudá
jak podpis, co nikdo nečte
a nikdo nikdy nepotvrdí

líbám tě naposled
jazykem, co se tříští o ostří
a místo slov
vytéká jen mlčení

žiletka mlčí taky
zná příliš mnoho příběhů
co končí v umyvadle
bez pointy