Depka

V mém pokoji ticho na mě ze všech stran řve.
Vře krev ve mně a je mi taky dost zle.
Po zdech se stíny plazí pomalu ku mně -
a zrychluje se dech,
a v bolestech
má duše temné myšlenky si zve dovnitř
k sobě na návštěvu.

Ne strach z těch stínů, spíš jen holé Nic.
A strach z nicoty odchází, přátelsky jakoby,
ode mě pryč.
A já mám
pocit že,
skutečně
tu pro své děti nemusím už být věčně…