Po obědě
Po obědě
Sedím v křesle.
Květáková v břiše mluví
a svět má bzukot
zvláštní duhy.
Uvařím si čaj
v prostranství
nestranných vdechů.
Ulevit si.
To jediné mohu.
Autor mkinka, 18.09.2025
Přečteno 133x
Tipy 37
Poslední tipující: Marťas9, MartinX, Tyjátr, RadoRoh, jort1, IronDodo, Iva Husárková, Vivien, Nekonečný kilometrovník, bezhlavý jezdec, ...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
velmi klidná báseň. Ta květáková polévka k tomu z ní velmi slibně a kdyyž ji zrovna nevidím ani ji nemám uvařenou, chuť na ní uričtě rychle příjde.
18.09.2025 21:58:57 | Nekonečný kilometrovník
1
Mám radost a děkuji za tvůj komentář.
Mám ráda klid a pohodu a sdílení na Literu.
18.09.2025 22:00:24 | mkinka