Vzkaz

Vzkaz

 

K nohám se ti snesl neživý, dubový…

list.

Píšeš na něj vzkaz krví svou,

snad proto, že mohla by náhodou…

… ho číst

a slza, tečka za větou,

potvrdí pravdu staletou;

tím můžeš si být jist.

 

Večerní slunce zvolna odumírá

a světlo dne noc pomalu stírá;

už nedohlédneš zítra k poledni.

Pohlédni,

stráně barvami naposledy hýří,

osudný hrot teď na srdce ti míří

v té chvíli rozhodné.

Jen toho dne,

kdy osud nakonec se s tebou smíří

a nad tvou smrtí se ráno rozední…

 

To moudrost věků dostihla tě, ty to víš;

vržený oštěp, jak Masajové praví

i kdybys chtěl…

nezastavíš.