Rozloučení.

Rozloučení.

Na břehu moře sedí,
smrt opřenou má o rameno.
Přestal hledat odpovědi,
před prahem má zameteno.

Jen tak se do vody dívá,
větru nastavuje tváře.
Poslouchá, jak ve větvích si zpívá:
...zamával na rybáře.

Život mu prošel před očima;
co všechno by vrátil zpět ?
Smrt, opřená, zatím dřímá
než ...jen chvíli posedět.

Autor Kan, 19.09.2025
Přečteno 155x
Tipy 34
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Kane, dostals mě na lopatky, jednoduché, nevymýšlíš, krásné.

22.09.2025 17:01:05 | Matahaja

líbí

Je to jednodušší než vytvářet složité asociace. Jsem rád, že se ti báseň líbí, děkuji za komentář. :-))

22.09.2025 18:32:50 | Kan

líbí

Zatra je to o odcházení, ale tak poklidně, vlídně napsaný... Moc pěkná báseň, opět se ti velice povedla:-)*

19.09.2025 19:41:35 | cappuccinogirl

líbí

Vše by se mělo dít uváženě. :-)) Děkuji za komentář. :-))

19.09.2025 21:37:42 | Kan

líbí

Až Smrt procitne, podej jí klid
a nech se vést tam kam ses bál a přesto chtěl jít.
Překrásné díky

19.09.2025 17:52:20 | mara539

líbí

Děkuji za pěkný komentář. :-))

19.09.2025 18:06:02 | Kan

líbí

Krásné

19.09.2025 12:52:15 | sanka

líbí

Děkuji. :-))

19.09.2025 13:50:20 | Kan

líbí

... to je krásne ... až veľmi umelecké ...

19.09.2025 10:43:03 | Bosorka9

líbí

To jsem rád, děkuji za komentář. :-))

19.09.2025 12:19:00 | Kan

líbí

Smrt na rameni tiše vzlyká
-
marně čeká na převozníka...

19.09.2025 10:34:03 | G.P.

líbí

Velmi povedené, díky za koment. :-))

19.09.2025 12:20:37 | Kan

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.5 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel