Rozloučení.
Rozloučení.
Na břehu moře sedí,
smrt opřenou má o rameno.
Přestal hledat odpovědi,
před prahem má zameteno.
Jen tak se do vody dívá,
větru nastavuje tváře.
Poslouchá, jak ve větvích si zpívá:
...zamával na rybáře.
Život mu prošel před očima;
co všechno by vrátil zpět ?
Smrt, opřená, zatím dřímá
než ...jen chvíli posedět.
Poslední tipující: danaska, IronDodo, Marťas9, RadoRoh, jort1, Iva Husárková, Marten, cappuccinogirl, Ž.l.u.ť.á.k., emmi, ...
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk22.09.2025 17:01:05 Matahaja
Kane, dostals mě na lopatky, jednoduché, nevymýšlíš, krásné.
22.09.2025 18:32:50 Kan
Je to jednodušší než vytvářet složité asociace. Jsem rád, že se ti báseň líbí, děkuji za komentář. :-))
19.09.2025 19:41:35 cappuccinogirl
Zatra je to o odcházení, ale tak poklidně, vlídně napsaný... Moc pěkná báseň, opět se ti velice povedla:-)*
19.09.2025 17:52:20 mara539
Až Smrt procitne, podej jí klid
a nech se vést tam kam ses bál a přesto chtěl jít.
Překrásné díky
