Ještě někdy ztrácím příliš mnoho krve.
Na zastávkách tiše kape na beton, a v noci
fosforeskuje na listech uvadajících stromů.
Píšu svůj dystopický román, ve kterém se
vůbec nic neděje. A krvácím… krvácí naděje.
možná jindy bude městem veseleji, na znamení, že naděje - se děje
26.09.2025 15:13:33 | Vivien
no to ono většinově aj je, naštěstí:) protože Olomouc má opravdu takovou pozitivní energii, ale co tobě budu... ta vaše jižní města jsou vyloženě slunečná! moc děkuju, Viv*
26.09.2025 16:23:28 | Sonador
Ráda jsem četla Son.
U nás doma, když se někomu spustila krev se říkávalo, že to je ta špatná...
Tak je třeba pofoukat, rána se zacelí a zas bude dobře...
23.09.2025 08:05:26 | Marťas9
Ahoj Son, klíčová slova naděje a neděje v tomto podání souvislostí splývají nejen formálně a nezachrání to ani zacelení, ani, že krev je život. No, žádný velký objev jsem neučinil. Měj se k sobě vlídně.
22.09.2025 15:52:15 | Matahaja
mám, a doufám, že i ty, příteli milý... když já to psala na zastávce, když čkala na tramvaj... a skutečně jsem za tím divným pocitem z města a doby, cítila cosi dobrého... krev je život, a jestli naděje krvácí, znamená to, že je stále plodná:)
26.09.2025 13:49:55 | Sonador
jejda... děkuji, Son! ***:-))***
20.09.2025 02:20:09 | Iva Husárková
jejda! za co?:)*
26.09.2025 13:50:40 | Sonador
že Ti můžu napsat, jak moc Tě mám ráda! *** usměvavou sobotu, Son! ***
27.09.2025 02:25:56 | Iva Husárková
....Ve městech trocha "schneme"......tak z pramene do každé buňky....a Světlo k tomu........Ji./úsměv/
19.09.2025 21:29:17 | jitoush