Polibek jazzu

Při večeru v tanci svíček

Jazz se nese v těžkém vzduchu

Atmosféra padlých víček

Vysílá mi signál vzruchu

 

„Jedno víno, prosím pane!“

Galantně pokynu prsty

Ty mi jej objednáš, ba ne

Okouzlen božskými prsy

 

Dopíjím poslední pravdu

Zveš mne do rytmu našich těl

Mužský jsi dobrého mravu

A já ta, co jsi vždycky chtěl

 

Vštěpuješ mi své doteky

Otisky svoje do novin

Úryvky šeptáš grotesky

Omámen trochou lihovin

 

Skryti do kouřových mraků

Ležíš v mokrém klíně

Neupadám do rozpaků

Líbí se mi, že jsi ve mně

 

A já již rozumím tomu

Čemu jsme v tu noc podlehli

Je otázkou feromonu

Kdy skončíme zas v posteli...