Když jen tak utíkám
a nevím, kudy kam,
zbavím se otěží
pro ty, co neběží.
K ránu jen snídaně,
planeta bez daně,
utíká jako by
platila za hroby.
Přináší vzpomínku
ve vlasů pramínku,
přináší krásu
v houšti tvých vlasů.
Odtud až do nikam
cestu svou podnikám.
Jestli mám ležet?
Pojď se mnou běžet!