Gabroš, Spring., Sting

Od rána tu pršelo, já se projít ven vytáh´,
šel jsem kolem vody, sledoval její proud.
Dumám proč k lásce nejede nikdy žádný výtah,
sobotní odpoledne, co s ním podniknout?

Buď své prášky vysadím, nebo musím víc zabrat,
cos´ tehdy odešla, beru dost celkem jich.
Vidím knajpu u řeky, zajdu, že třeba svařák,
a tomu co tam vidím za mák nevěřím.

R1: V rohu tam sedí:
Gabriel, Springsteen a Sting.

Ptám se jich, co dělají v téhle zapadlé díře,
někdo je vypekl, v Brně že měli hrát.
Tady mají zastávku, jsou na cestě do Vídně,
hned na mě „Posaď se a co si a námi dáš?“

Zvykl jsem už na kdeco, pořád mě baví hádat,
kdy nám život další z čísel svých předvede.
Začíná to vypadat na ne na jeden panák:
„Jakou ti máme zahrát, když už tady jsme?“

R2: U stolu hrají:
Gabriel, Springsteen a Sting.

Najednou se probudím a ty vedle mě ležíš,
sen mě vzal do roku osmaosmdesát.
Když spolu tenkrát jeli to turné pro Amnesty,
kdy hudba mohla ještě něco znamenat.

R3: Tam polu hráli:
Gabriel, Springsteen a Sting.

Zavřel jsem okno, že se k tobě znovu uložím,
co teď taky dělat v takovém počasí?
Možná se půjdu k vodě aspoň na chvíli projít,
a možná se zastavím i tam do knajpy.

R4: Třeba tam sedí:
Gabriel, Springsteen a Sting.