Hladina
Rozlij své zlato po mém rameni;
zase
a znova.
Hladina září v stříbrném plameni,
nejsme si vzdáleni,
když líbáš, docházejí slova;
v prostoru, v čase.
Gordický uzel vlasů pročísla ti voda,
jsi Jezerní víla, spása Artušova.
Jsi ta, jež z vůle Kristovy
po hladině dokáže jít.
Není to zázrak, hra se slovy,
v tu chvíli mám pocit;
stojí za to… žít.
*!
Za mě čtení právě " na teď "
Plyne tak přirozeně, jako když voda po těle stéká.
27.09.2025 22:46:16 | Vivien