Slova

V tichu se rodí naděje nová,
ta srdci šeptá, že život jsou slova.
Některá hladí, jiná zas křičí,
a já jen prosím, ať mě dál neničí.

Když zraní mě věta ze rtů tvých,
zůstává jizva a stín v očích mých.
Však slova jež hřejí, mě dokáží léčit,
já jejich teplu, toužím se svěřit.

Ať slova jsou mostem, co k sobě nás svádí,
ať v jejich ozvěně srdce uhání.
Nechť ticho už nikdy nás nerozdělí,
v řeči i mlčení - jsme navždy celí.

E. S.