N A D Ě J E
Až měsíc nás teď přikryje
tím krásným rouchem svým,
pak přijde naše chvíle.
Odejde ze srdcí veškerý tem splín
na dlouhé, dlouhé chvíle.
A my pak v sladké naději,
že nevrátí se zas,
budeme chodit alejí
a kochat se z nočních krás.
Nocí se vznést a nikdy nespadnout
do rána zášti, falše, zlosti.
Vznášet se a krásou noci plout
do rán co dobré lidi hostí.