lvice

Neposloucháš — proraž ven zeď,
slepou holí, i když to bolí.
Vítr v plachtách, teď…
tichá píseň už nezaznívá.

Svět ti utíká,
jsi jako dívka, co jí nohy svázaly.
Poslušně dál?
To tě nezastaví!

Já řvu: „Pojď, žij!“ — otevřu ti dvířka,
roztoč svět, než shoří jak svíčka 
Barva není jen jedna —
je jich celá paleta.
Chyby tě posílí,
odlož andělí křídla,žij!

---Stojíš u zrcadla, vidíš můj odraz,
tvůj pohled křičí — touhu i rozkaz.
Buď lvice se šarmem, neboj se vášně,
ne mrtvý obraz,ne stin co stojí plaše 
Vypni hruď — a po svém jdi pyšně!

Svět tě volá z dálky,
nevěř na pohádky.
A postrácené korále
na tvém bále
nikdo zpět  neposbírá 
Nech je kutálet —
nastartuj svůj pád i let!

Já řvu: „Pojď, žij!“ — otevřu ti dvířka,
roztoč svět, nebo shoříš jak svíčka 
Nespokoj se s andělsky čistým pláštěm —
chyby tě posílí, odlož křídla, žij!

---Srdce bije jinak… neboj se.
padák  rozevře se
podej ruku -skoč — teď!
slyšíš -už praská tvoje zeď

svět je velký let Do neznáma!

Já řvu: „Pojď, žij!“ — otevřu ti dvířka,
roztoč svět!
Nečekej anděly — už dávno jsou padlí.
Chyby tě posílí —
a ty budeš žít!