Noční procházka

Víčka těžknou, hlava padá,
Luna vystaví svou krásu,
noc již dávno není mladá
a svět tone v stříbře jasu.

Nespavost je denním chlebem,
dnes není na programu,
projít se, pod nočním nebem,
jít tam, kam si zamanu.

Půlnoc padla, den ožívá,
rozhodnout se, co teď s ním.
Staré tóny srdce zpívá
a já nevím sním či bdím.

Kdybych snil, tak netoulám se,
nocí, městem bezesným.
Naopak se topím v kráse
a neptám se, jestli smím.

Mrzne, fouká… realita,
všude kolem převládá,
jdu tmou, bažím se do syta,
vším, co noc dnes ovládá.