---
svíral v prstech tmavé pouzdro
plné nadějí a prázdné odpustků
držel jej ze všech devíti sil
polichocen, že uzmul si dobro
na které však nestačil
čím pevněji tisknul
tím více se vzdaloval
----
zamotán v kokonu
křídla nerozvineš
---
i hyneš tam
kde líhnou se motýli
obklopen sám
--

....Někdy je potřeba prožít tu samotu.....Ticho vystoupí......a ukazuje......Ji.
03.11.2025 21:24:16 | jitoush
"troufnout" si na dobro, to už musí být jeden "kabrňák"
Je to jako s tichem pana Skácela:
.. lidé se berou pro ticho, které je slyšet jenom ve dvou, jinak to ticho neunesou, jinak je ticho přemůže ..
08.10.2025 14:39:15 | Vivien
až na dřeň, tleskám
03.10.2025 16:23:44 | irutiroM
Velmi děkuji za milé zastavení :)) Je to zvláštní, jak to funguje. Kolikrát mám z něčeho radost, jak se mi podařilo dobře vystihnout a čtenář se nechytá. O to větší radost pak mám, když se někomu podaří se včíst a najít si v textu své :). Krásnou sobotu vinšuji.
04.10.2025 12:39:18 | narra peregrini
Silná báseň! Ten kontrast medzi nádejou a prázdnotou, tá zúfalá snaha udržať niečo, čo nám uniká... A ten kokón a hynutie obklopené motýľmi! Geniálne! Krásne a smutné zároveň!
03.10.2025 06:25:28 | IronDodo
Milý Irone, velmi Ti děkuji za tak pozorné čtení :)) Moc mě těší, když můj text někomu cosi dá :)
04.10.2025 12:36:31 | narra peregrini