Zas ten kašel

Z nachlazení koukám do mlhy.
Stáj života je bez pohybů
a já s hvězdou dělám kliku.

Záda použité
a výměnek se ptá
na detaily fotografie
ještě dobrého.

Rarach chce skákat bez elánu,
ale v pozadí jen píseň havranů.

Krákání dám k sobě
ve stanu bez úkrytu.

A co dál?

Beletrie, románky odmítnu.
Už na ně nemám.
Jen tupě cloumat zbývá
a dokreslit jakási fantastická rána.

Ale na pohádky jsem příliš velká holka.
Vězení života
pletí broukat chce
a hlava není doma.

Ten podzim je krušných chvil plný,
ale neoblomný je egocentrismus druhých.

Zůstávám bez verše smíchu.
Neodstraníme cizí pýchu.

Život kape
a je plný lži
i hříchů.