Chvíle s tebou

Chvíle s tebou

 

Do korun javorů,

tam kamsi… nahoru,

kam jenom měsíc se sluncem vidí.

Do pramenů studánek, co v přítmí lesa se stydí.

Do měkoučkých mechů,

jež plné jsou vzdechů

milostných párů,

když rok přejde k jaru.

Do letního vánku,

s nímž vlásky na spánku

tvém koketně spolu si hrají.

Do šípků podzimních,

jak do krásy zrají.

Do tajemství noci,

její černé, čarovné moci,

tam všude si chvíle s tebou rád uložím,

protože vím,

že až vánek koruny javorů nakloní,

studánka v slunci se zatřpytí,

mechy pod bolavou hlavou mi zavoní,

šípky se krásou rozsvítí,

pak všechny ty chvíle,

v celé své síle

se do srdce, duše... zachytí…