Vistárie.

Viděl jsem rozkvetlou Vistárii.
Viděl jsem girlandy květů
skloněných až k zemi.
Ptáci se koupali v jejich vůni
a zpěvem, sami sebe, snažili se překonat.

Byl dusný večer, přesto cikády nezapomněly...

Vždycky jsi snila o tropických nocích,
o jejich kouzlu o hlasech pralesa.
O tančících dívkách s poezií v bocích,
o deštích, kdy otevřou se nebesa.

Viděl jsem rozkvetlou Vistárii.
V ní viděl jsem tvoji tvář
takovou, jakou jsem si pamatoval.
Ten pán vzpomněl si na starou historii:
za slušný honorář
chtěl, abych tě pro něj namaloval.

Promiň ! Já neodolal.