Když umírají maminky

Když umírají maminky,
padají nebesa.
Tlačí nás na hrudi
a svírají prostor mezi nebem a zemí tak,
že není dost místa na to se nadechnout,
Z plných plic,
nebo se zasmát,
Z plných plic.

Mačkají se na nás, nebesa,
tak, jako jsme se my kdysi mačkali na naše maminky,
které teď do prostoru nad nebesy odešly,

Na-po-řád.
Řád světa.