Anotace: Toto je první báseň, kterou jsem se rozhodla zveřejnit. Doufám, že se bude líbit. PS: neopravovala jsem si chyby tak se moc omlouvám.
Je hezké mít spoustu přátel,
ale co když jsi i tak osamělý?
Je hezké hodně se smát,
ale co když protože to oni chtějí?
Je hezké být ve všem dobrý,
ale co když nevíš po čem toužíš?
Je hezké, že jsi hezká,
ale co když si to sama nemyslíš?
Je hezkých mnoho věcí,
nehodlám však nikomu lhát,
proto se teď se srdcem na dlaních chci přiznat:
Nemám tolik přátel a nejsem ve všem dobrá, jsem přece mladá a nezkušená.
Nejsem nejkrásnější dívka co kráčela po zemi, ale to nevadí
i já si zasloužím lásku a přátelství.
Jsem ta, které se hodně usmívá.
I přesto se často cítím sama
a někdy mě smutek zažene do kouta.
I těžkých okamžiků je velké množství:
Je těžké být v novém prostředí,
snažit se nabýt nových přátelství.
Je těžké být izolovaný a necítit se přitom tak malý.
Je těžké se druhým otevřít, když se bojíš zrady a posměchu.
Je těžké se lišit a přesto to dělám.
I když se někdy cítím jako zvíře vedené na porážku.
Je mnoho věcí, které jsou těžké.
A je mnoho věcí, které jsou hezké.
Nezáleží na tom kolikrát jsme udělali co je lehké, ale kolikrát jsme se rozhodli pro to co je hezké.
A víte co je nejhezčí?
Když pocit osamělosti pokoj nahradí
a smutek hluboké uspokojení.
Není to lehké, ale je to hezké.