Když se podzim opře do stromů a zašeptá,
tak dlouho jsem se na tebe těšil.
Posledním polibkem listů
děkuje za život půdě,
kterou teď do svých vlhkých dlaní přikrývá.
Do sladké vůně švestek se zabalím
a přikryju se teplým kouřem z ohniště,
co pomaloučku podoutnává.
Dohořívají v něm opečené brambory,
uhlíky popelem oblečené.
Jitřenka, podzimem probuzená,
rodí se s pozdním sběrem.