Noc se sklání nad tichou zemí.
Klidná vlna nese spící sny.
Stíny tančí v proudech vzduchu,
tak ztrácí se čas v němém dechu.
Světlo mihotá za obzorem,
i srdce bije v rytmu noci.
Ty příběhy plynou bez konce.
Všechno plyne, nic nekončí.
Větve šeptají tajemství,
daleko duní kroky snů.
Vzduch se nese v chladném ráji,
přítomnost mizí v čase dnů.
Oči hledí do hlubin ticha,
v nich se značí svět a den.
Chvíle zpívá píseň věčnou,
kde stírá hranic každý sen.
Šeptají závoje v hlubinách.
Stíny plují dalekou tmou.
Chladný dech se vrátil zpátky.
Všechno, všichni ztrácí směr.
Mlhavé vlny hrají tiše,
vstupují do snů, pak i vně.
Staré stíny bez tváří mizí.
Proud tmy bez konce plyne.