Anděl, láska, pohlazení

Anděl z bílého mramoru

Vám nepomůže nahoru,

ani nedá rozhřešení.

Snad z lásky kdysi vytesán

na sobě nese spousty ran,

ale i deště pohlazení.

Andělé střeží staré hroby

a my tvůrci nové doby 

se utápíme v sebe - lásce. 

Z přemíry všeho rozmazlení

čekáme z Vesmíru pohlazení,

netušíce, co vše je v sázce.

Láska, anděl, pohlazení 

smysl slov se dnes už mění

jako v dětské tiché poště.

Zavírám oči před tím zmatkem,

anděl se kreslí s holým zadkem.

No tak potěš, potěš koště.