Zimní romance časně z rána

Pod košilí, z vloček sněhu, město spí.
Nebude se vysvlékat,
celý den ho mráz bude svírat.

Jen ve vršovické kavárně
se mihotají vánoční světla.
Vstala dříve,
chce se připravit na směnu.
Sníh se odráží od pouličních lamp.

Když vešla do vozu,
posadila se na volné místo.
Dívala se mi do očí.
Začala si rozpouštět vlasy,
černá sukně i punčochy,
děkuji za takovou výluku trasy.

V další hodině světel v oknech přibývá
a tma se pomalu rozpouští,
vládu přebírá den.

Byla to skutečnost?
Nebyl to sen?