ve větru splétat déšť

Do obrysů větru

se schovat, všeptat něhou

vtepat zbytky zlata z javorů

jako naposledy, jako poprvé?

jen letmé prolnutí

do obrysů světla, dechu a čekání

ve větru splétat déšť

aspoň na chvíli v tenké cůpky

do polibku... do dlaní.

Autor Sonador, 22.10.2025

Přečteno 215x

Tipy 39

Poslední tipující: Vaska49, Akrij8, šerý, nehledaná, Marťas9, Iva Husárková, jablonka, Helen Mum, IronDodo, jort1, ...

Komentáře (8)

Komentujících (5)

Komentáře

17.11.2025 01:11:54 Akrij8

Co v dlaních, to k srdci přiložit

08.03.2026 19:27:25 Sonador

...ty víš Jiří, co hojí... děkuju!*

24.10.2025 18:06:08 Helen Mum

Tak prosté, přirozené verše... jsem okouzlena...

Moc a moc děkuji, milá Son, a prosím, Tvou báseň jsem si přidala do těch oblíbených... děkuji :-)

04.11.2025 20:58:16 Sonador

Helen, já nevím co říct, moc si vážím, a hlavně mě to moc těší!*

23.10.2025 11:13:38 Jan Kacíř

Zasnil jsem se a to je nebezpečné...

23.10.2025 22:37:01 Sonador

no, nekouká pak moc na cestu:D

22.10.2025 21:35:40 PIPSQUEAK

Něžně krásná, když podzim čaruje.

23.10.2025 22:37:28 Sonador

a přepínací:) potřebovala jsem a pomohlo... těší moc!*

Uživatel