Bez odvahy se ponořit

v bezradnosti pocitů
tvé city ztrácí na citu
a málo stačí nežli tu
své touhy křičíš v koitu

nějak to spolu souvisí
když stojím tak mi nevisí
byť viset chci, však utíkám
tak smutné je, že není, kam

lucerna blikne, dohoří
bez lásky se nic netvoří
bez prachu cest
bez výmolů
bez smutných gest
bez atolů
bez tebe, který hovoří
bez odvahy se ponořit...

tam na dno dna

kde hoří svíce

pak světlem z hvězd

skrz zřítelnice

srdce mně buší, rudnou líce

zas mě chce ego

pokořit