Vzpomínky?

Vůni rudého vřesu

snad v duši si nesu.

A proto v básních

vzpomenu na sníh,

jenž viděl jsem padat na Vysočinu.

A kostka zelená

kryla má kolena?

Byl to středověk,

anebo jiný věk?

Měl jsem snad Skotsko za otčinu?

Ty pyšná Atlantis!

Možná jsem znal tě kdys,

než vlny moře

stouply až k hoře

a srazily pýchu, jež neznala mezí.

Fantazie nebo sen?

Že prožil jsem poslední tvůj den,

když Měsíc k Zemi se hnal,

ustrnul lid i král.

Možná, že v duši někde to vězí.