P O Z N Á N Í

P O Z N Á N Í


Až jednou uvidíš
ten krásný dívčí úsměv,
Poznáš jak hezký je ten svět.
Přemůžeš hořkost i bolest ve svých ústech,
Ty dáš jí hned
Ten krásný růže květ.

Však přešla Tě a kráčí cestou dál,
byť vzala si ten něžný milý květ.
Přešla Tě a stopu vítr svál,
ten vítr křičí, že nevrátí se zpět.

Ty nezoufej a nech si o ní někdy zdát,
ten malý, krátký něžný sen,
můžeš pak dále klidně spát
a čekat nový krásný den.