Odpustitme

Odpusťme

 

Odpustit hříšníkům této doby,

odpustit tobě, že jsi šel za jinou ženou,

odpustit sobě, že jsem tě chtěla vlastnit.

 

Že jsme to vzdali,

že nám známí drželi prsty,

a my to prostě nezvládli.

 

Šli jsme každý jiným směrem,

a já jsem hrdě řekla: „Jasně.“

Neřekla jsem: „Chci bojovat,“

a tys měl říct: „Já zůstávám.“

 

Nechtěli jsme nechat

ty minuty, hodiny a dny prožití –

ty se mnou, já s tebou.

Ale nechali jsme je ozubenému kolu času.

 

Naše fotky blednou

jak květy ve stínu minulosti,

a úsměvy už spláchla doba,

která nám byla domovem.

 

Tak prostě si odpusťme.