Ztracená ovečka

Ztracená ovečka

Stratila se ovečka

ve světel velkoměsta.

Měla sny a přání,

a teď v nějakém zapadlém baru

ty sny černaly,

spadly jak černá můra

za špinavé okna rámu.

Hudba z rádia hraje,

a ona má pocit,

že i když muzika křičí,

ona nic neslyší,

nic necítí — je stracená

jak temný hustý déšť

za oknem,

a to ticho, co ji objímá,

to slunce, co vyjít nemůže,

i kdyby tisíckrát chtěla.