Zavři oči

Zavři své oči,

představ si sebe,

jak se celý svět točí,

je tu jen pro tebe.

 

Pak nastane pád,

až na samé dno.

Snažíš se vstát,

ale cítíš prázdno.

 

Cítíš své srdce,

jak buší ti prudce.

Snažíš se zklidnit dech,

kovová pachuť na rtech.

V rukou máš třes,

žaludek svírá řetěz.

Uvnitř bolest,

už to nejde snést.

 

Upadáš do beznaděje,

v rukou tě má zmar.

Už nevíš, co se děje,

smrt by byla dar.

 

Na dveře klepe kámoška Letargie,

vítáš ji — jen ať jde dál.

Hned za ní přichází Apatie,

už není, kdo by se ptal.

 

Tak střídá se den s nocí,

ty bojuješ dál.

Už tě má ve své moci,

plamínek naděje,

kéž by zaplál.

 

A tak zavři své oči

a představ si sebe.

Vidíš, jak se svět točí,

dál i bez tebe.